První jarní utkání jsme odehráli proti úřadujícímu přeborníku starších žáků z Petrovic. Věděli jsme, že nás čeká kvalitní soupeř, ale my věřili v naši sílu. Chtěli jsme hrát nátlakový fotbal s aktivním presinkem a tím soupeře vyřadit ze hry. Bohužel se nám to v první půli moc nedařilo.

První branku utkání jsme vsítili my po výborném křídelním driblingu Járy Ježka, který nabídl míč Tondovi Lockerovi na zlatém podnose a ten tváří v tvář brankáři nezaváhal. Gól nás měl nabudit a stal se pravý opak. Přestali jsme chtít hrát fotbal a byli jsme zbytečně zalezlí bez aktivního napadání. To byla voda na mlýn soupeři, který nás v první půli přehrával a po zásluze vedl 2:1.

Vyrovnávací branka padla po přímém kopu z hranice velkého vápna a vedoucí gól po prohraném souboji ve vápně a soupeř prostřelil Jonďu na bližší tyči. Je pravdou, že své příležitosti jsme měli také. Brankáře hostů několikrát prověřil Tonda Locker a hlavně agilní Páťa Roušal hrající v reprezentační formě. O přestávce jsme si zopakovali, co chceme hrát a naše hvězdy opět ukázaly sílu našeho družstva. Začali jsme soupeře napadat na jeho polovině a ten ztrácel míče, ze kterých plynuly naše příležitosti. Neúnavný Páťa několikrát provětral obranu soupeře a z jeho umu padla vyrovnávací branka. Páťa přesprintoval soupeře, obešel dalšího a předložil míč Járovi Ježkovi, který patou uklidil míč do sítě. V tuto chvíli jsme soupeře jasně přehrávali a my věřili, že zápas dotáhneme do vítězného konce. Kuba Polák si vyměnil místo s Tondou Lockerem, protože Tonda toho měl tzv. plné brýle a my nechtěli povolit v našem napadání. Kuba se toho zhostil bravurně a perfektním driblingem prošel do vápna, kde nekompromisně zavěsil 3:2. A nebylo to všechno…po dalším křídelním útoku Páťi Roušala přišla přihrávka do vápna a tu bravurně sklepl Járovi Ježkovi Matouš Srch a Jára zvýšil na 4:2.

V samém závěru vsítil branku nejlepší hráč utkání Páťa po nádherném úniku 5:2. Před utkáním jsem měl trošku obavy ze souhry naší obranné čtveřice, která hrála v novém složení. Stoperskou dvojici tvořila s Kubou Polákem Kája Dvořáková a musím před ní smeknout, jak výtečně to zvládla. Nebyl snad jediný souboj, který by vypustila a většinu z nich dokázala vyhrát. Na krajích obrany hráli Vojta Kadlec s Matyášem Polákem. Pro Matyáše to bylo první utkání v životě a co je pro něj pochvalou, nebylo to poznat. A na Vojtu mám pouze slova chvály hlavně za druhý poločas, který odehrál s absolutním přehledem. Vím, že to píši téměř vždy, ale budu se opakovat… Cítil jsem velkou hrdost na celý náš tým… SLAVOOOOJ 🙂