Únor bílý, lidé pílí, únor zelený lidé nelení, běží se těšiti, při masopustu hřešiti… už se nám to blíží, Fabián z hor shlíží, jak skřítkové a lesní víly pilně tuží svoje síly, pohádkové bytosti užijí si sytosti, naperou se jitrnicí, mastnota pokape s lící, někdo bude státi plačky, nezbylo na něj prdelačky… Jak píšu, už…číst více »

Hele, zima volá tě, sklouzneme se na blátě, bláto tolik nestudí, jenom mámu popudí a trest přijde zakrátko, po zadečku plácne prasátko. Jen jsem nevěděl, jak začít svůj úvodník, a to mne napadají občas, jak se říká, blbosti. Stejně nežli rozvinu nějakou blbost, pardon, chtěl jsem říci myšlenku, venku je úplně jiné počasí a sklouznutí…číst více »

Rozsvícený strom na návsi naladí většinu z nás předvánoční náladou, někteří si v duchu začnou slibovat, jak zklidní ten šílený běh naší doby, jak se nad sebou a svým životem zamyslí. Druzí se vyděsí, že nemají ještě nakoupené dárky pro své bližní a někdo si třeba ani nevšimne, že nějaký strom na návsi svítí. Že…číst více »

Tak sedím před počítačem, už delší chvíli koukám takzvaně do blba a myšlenka se nedostavuje. Ještě že monitor není zrcadlem, abych se v něm i odrážel. Občas můj pohled padne přes okno ven. Prší a prší, náladu a myšlenky mi to zrovna nepřidává. Podzim už je takový. Já tomu říkám, že je „na nebo“. To…číst více »

Letošní podbrdský podzim má pro mne připraveny nějaké zvláštní vůně. Každý ze dnů, kdy opouštím naši rodinnou „noru“ mi přináší do velectěného nosíku jiný podzimní odér. Jednou to je chuť zralých jablek táhnoucí se z blízkých zahrad, až mi z toho na jazyku vyvstane chuť vynikajícího calvadosu, který z obecnických i osečských jablek vyráběli ti…číst více »

 Je pondělí, pomalu se probírám ze spánku, budíka si neřídím, to zařizuje manželka. Budík zvoní většinou o nějaký čas dříve, aby se dal ještě, jak se říká, dotáhnout pupíček. Normálně se ještě nějakou minutu povalovat v posteli. Vtom jsem zaslechl zvonění zvonku otevřeným oknem. Áá, vždy už je konec prázdnin, zase bude živo ve škole…číst více »

Nad loukou pod Osečí zafoukal větřík a z jeřabiny v remízku nadzvedl ztracené ptačí pírko. Plulo vzduchem nad brdskými loukami, tu si sedlo na květy zvonku, tu na osamocený kámen, zase se zvedlo a odletělo někam na Lhotu. I to poklidné prázdninové odpoledne plulo líně nad Obecnicí, jak to taková odpoledne dělávají. Jen tu a…číst více »

Do našich příbytků i do našich myslí se v tomto čase neúprosně dere cosi agresivního, až to někoho z nás může dost děsit. Ovšem jiní se radují a okna i mysl otvírají a radostně tu agresivitu přijímají. Hlavně děti. Tušíte dobře – prázdniny. Už jsem kdysi psal, že pojmenování prázdniny nám naznačuje, že v tomto…číst více »

V nedávném jarním sobotním odpoledni měly mraky nad brdskou krajinou nějaký splín. Nevím z čeho, možná táhly přes Prahu a nakoukly pod pokličku dění ve vyšších sférách politického počasí, možná je rozrušily blízké volby do Evropského parlamentu. Jisté je to, že se kabonily stále více, nerozesmály je ani davy krojovaných krásných obecnických dívek a žen,…číst více »

Dubnové pranostiky nás posílají ohřát se kamsi za kamna, většině z nás se ale moc nechce. Jednak ubývá uhlí, dříví a jiných topných medií, jednak nás občas vyláká ven jarní sluníčko. Oni sice dodavatelé začínají nabízet slevy na uhlí, ale jak se říká, nechtějí tu slevu zadarmo, že? Zadarmo se můžete ohřívat na jarním slunci…číst více »