Na Brdech nějak přituhlo, ráno koukám z okna a na zahradě leží sníh. Pod krmítkem jsou rozházené slupky ze semínek slunečnic a v krmítku vévodí, či spíše kraluje, rozčepýřený kosák. On se totiž tváří jako král, obhlíží zahradu, jako kdyby mu patřila. Zahlédl jsem i naši kočku Mícu, jak se vrací z dřevníku a s radostí jsem pozoroval, že nenese myš….číst více »

Rozsvícené žárovičky na obecním smrku osvětlují mile obecnickou náves a jejich záře se rozbíhá ulicemi po celé vsi. Občas vyběhne i ven na zasněžené louky a mezi stromy do lesa. Při rozsvěcování vánočního stromu pluly po obloze barevné balony štěstí s přáními obecnických a osečských dětí. Bylo na nich napsáno, co by si přály v letošním roce pod stromeček. Na nebi…číst více »

Podzimní období cítí a chápe každý z nás jinak. Někomu vadí pošmourné počasí, deštivé, chvíli větrné, chvíli mrazivé, které nás nutí k zatápění v kamnech a kotlích. Jiný se raduje ze sluníčka, které mu přes den v závětří ohřívá klouby. Někdo má zase rád barvy stromů, jakoby vymalované akademickým listopadovým malířem. Jiný z nás podzim nemá vůbec rád pro jeho proměnlivost. Kdo…číst více »

Podzimní větřík se propletl mezi brdskými kopci, rozčeřil hladinu Octárny a mně se ráno zdálo, že mi chce něco říct, protože jsem slyšel takové větrné škrábání na okno. Otevřel jsem jej dokořán, aby mohl dovnitř. Nikde nikdo, jen jsem zjistil, že s sebou větřík přinesl mizerné podzimní sychravé počasí. Najednou mě začalo škrábat v krku. Zavřel jsem, honem běžel zatopit a…číst více »

Je podzimní sobota, tak trochu si přispávám, ale sluníčko, které se dere žaluziemi do ložnice, mě stejně nenechává na pokoji. Nedá se nic dělat, jdu je vytáhnout. Zaslechl jsem dost hlasité švitoření a na drátě, kterým nám přichází ze sloupu telefonní linka, sedělo asi čtyřicet vlašťovek. Á tak už je to tu doopravdy. Vlaštovky se houfují a podzim na krku. Jak…číst více »

Prázdniny se jásavě rozběhly po kraji a život jakoby se trochu zklidnil. Někteří opravdu odpočívají, někteří opravdu pracují a někteří jsou dychtiví zažívat dobrodružství. Stává se, že adrenalinové záležitosti, čili to pravé dobrodružství, připravuje sám náš obyčejný život. To se vám takhle vypraví zodpovědné ženy na preventivní prohlídku takzvanou mamografii. Protože pracoviště, které toto vyšetření provádí, je až v Berouně, výprava jede zažít…číst více »

Horký vzduch se žene po stráních Toku dolu do údolí a vysušuje vše, čeho se dotýká. Proběhl i obcí, která se teplem jenom tetelí. Tropy se vrátily do Brd. Tedy ani nevím, jestli tu někdy vlastně byly, ale situace je to pro nás, chladnokrevné podbrdské živočichy, přímo prekérní. Však se také směrem do rezervace, kde se třpytí hladina našeho místního móře,…číst více »

Brrrr, tak jsem se otřásl, když jsem ráno vylezl z domu. Zima jako v morně. Ten, kdo neví, jaká zima je v morně, měl by si zalézt na chvíli do hladomorny, od které je označení asi odvozeno. Jinak řečeno, vypadalo to na pěkný jarní den, ale chladno bylo jako v zimě. No a zkuste se obléct tak, aby vám přes…číst více »

Včera ráno jsem si uvědomil, že mě cosi nutí vylézt na zahradu. Jak se tak rozhlížím majetnickým pohledem po pozemku zabarveném bílou jinovatkou, všiml jsem si, že do toho ranního chladu se dere jaro na svět ze všech koutů. Pod jabloní, na které začínají vykukovat zelené listy, jsem zahlédl zapomenutý malý míček vnuka Mikuláše. Sehnul jsem se pro něj, a vtom…číst více »

Včera po ránu jsem se probudil do jiskřivého pokřikování a zpěvu jarních zpěváčků. Hezké písničky zpívali, takové zamilované. Jen se mi zdálo, jakoby je rušil podivný šum. Spíš se to podobalo hučení. Chvíli jsem poslouchal odkud se to ozývá, poté jsem vykoukl na zahradu. Jasně, jarní míza se tlačí na svět. Dere se do korun stromů, až se větvím kroutí větvičky….číst více »