Obecnický zpravodaj Březen 2020

Dnešní březnové ráno bylo na zahradě slyšet ptačí křik, příjemné hádavé švitoření. Celou předešlou zimu nezimu opeřenců ke krmítku mnoho nelétalo, proto jsem si hezkou ptačí muziku užíval. Běžel jsem jim ještě za tu příjemnou chvilku nasypat do krmítka. Zima se ještě dost jaru brání, je dobré těm malým křiklounům nějaké zrní poskytnout. Pravidelně k nám na krmítko létají dvě hrdličky, které mi připomínají dětství, doma na sídlišti jsem dvě hrdličky odchoval. Původně jsem myslel že jsou to samičky, jednu jsem pojmenoval Anka a druhou Bóža. Bóža frnkla při prvním pokusu o vypuštění, ale Anka se vrátil. Jak se posléze totiž zjistilo byl to sameček. Je to jako s chlapama, taky se domů vracejí. No, teď nevím, jestli nekecám, beru podle svých zkušeností. Já se z hospody vždycky vrátil. Dokonce jsem o tom napsal vjerš. Nebreč ženo neplakej, jdu řešit problém nějakej. Žádný pláč a žádný vzdech, vrátím se třeba po čtyřech. Nebreč ženo, že se ztratím, však já se ti k ránu vrátím. Vždyť mě láska k tobě váže, vrátím se, jak zákon káže. Včera jsem se vrátit nemohl, protože byla hospoda zavřená. Divný stav je v té naší české zemi, vlastně na celém evropském kontinentu. Tak trochu z té situace máme „vichra“, trochu tomu dění nevěříme. Přátelé, přítomný virus nebude asi úplnou srandou, umírají lidi. Zkuste se trochu řídit tím, co říkají odborníci znalí a vzdělaní v oboru. Rozhodněte se sami, zda se nad situací s koronavirem zamyslíte a budete se chovat trochu rozumně a podle doporučení lidí, kteří nastalé situaci a virům rozumí. Ale protože jsem takový jaký jsem, stejně skončím zase vesele. Masopust se doufám povedl, domácnosti jsou plné zlatých nugetů, sice si za ně nic nekoupíte, ale alespoň se na něj můžete dívat. Až se vynadíváte vyběhněte na zahradu, jarní nálada už kouká ze všech koutů, sedmikrásky se v trávě usmívají, touha se probouzí. A kdyby vám večer náhodou manželka řekla, že vás má dost a už vás nechce ani vidět. Vyřešte svoji touhu nekompromisně a rázně. Zhasněte!
bs