Obecnický zpravodaj – Březen 2023

Jarní prázdniny našich vnoučat nás zavály do Jizerských hor, užít si trochu sněhu a lyží. Sněhu tam bylo opravdu dost i na mého tradičního sněhuláčka. Nevím jak vy, ale já už se plácám minimálně tři týdny v nějakém nachlazení, chvíli nudle, chvíli kašel, chvíli průdušky a pořád dokola. I na antibiotika došlo. I když jsem se cítil oslabený, stejně jsem na běžkách s vnukem vyrazil v Příkosicích na zasněžené louky. Všiml jsem si, když náhodou upadne, že se hned dokáže rychle na lyže postavit. Při sjíždění malého kopečku jsem sebou také praštil. Nic moc, ale to vstávání. Musel jsem si běžky pracně odepnout, a poté se vyhrabat těžce na nohy. Co si budeme my zkušení chlapci nalhávat, že? Měl jsem ještě jednu příhodu, ale nevím, jestli ji mám pouštět do světa. Ale co, stejně ji vykecám. Po nádherné pěší procházce po Černé Desné s jejími úžasnými vodopády a tůněmi, se mi v noci stala záhadná příhoda. Jak od „záhadologa“ Josefa Klímy. Spal jsem na oddělené posteli (spalo s námi vždy jedno vnouče), v noci jsem se probudil a u postele naproti mně stála postava. Něco jsem asi vykřikl, manželka se probudila a povídá: „Co se děje“, vyhrkl jsem dost nahlas: „Je u nás v pokoji nějaký zvěd!“ Rozsvítil jsem lampu. Žena mi poté říkala, že jsem koukal vytřeštěně po pokoji a kohosi hledal. Po uklidnění jsem jí sdělil, že ta postava mi připomínala anděla v košili se světlou kudrnatou hlavou, a že tam fakt stál. „Nikdo tu není, vidíš?“ Kývl jsem hlavou a zhasnul lampu. Dlouho jsem ještě zíral do tmy, jestli se znovu neobjeví. Neobjevila, jen v okně z dálky blikala světla na traťovém přejezdu. Ráno jsme se nemohli dohodnout, co jsem v noci prohlásil, jestli v pokoji byl zvěd, vetřelec, špion nebo záškodník. Já vím, že to byl anděl. Takhle pěkně nám začíná první jarní měsíc. Asi to bylo znamení, že nad námi stále i v této době drží nějaký anděl ochrannou ruku. Přátelé, vy si pomalu nabruste lopatky, rýče a hrabičky. Ptáci už řvou jako paviáni a první jarní květiny, krokusy a a sněženky, se na nás z trávy usmívají. Usmějte se na ně také, a věřte mi. Já ho viděl. bs