Jaro se nám dere do života všemi škvírami. Někde už rozkvetly sněženky i bledule, někde už někteří z nás začali kýchat, jiní začali slzet, ale nebylo to z radosti ani smutku. Jaro se prodralo do jejich blízkosti a zbláznilo lísky i topoly, olše i tisy a stromy vesele rozkvétají, rozdávají okolo sebe radostně pyl. A my kýcháme, smrkáme, pláčeme a nadáváme. Kdosi by měl zavelet, jako to dělával na nádraží než jsme vyrazili na vandr náš ideologický vůdce trempský kamarád Pavka, zvaný tajně Korčagin: „Chlapci máte prášky, vezměte si prášky, chlapci máte ortézy, nasaďte si ortézy. A teď můžeme kráčet životem.“ No jo, u alergie asi ortézy nebudou nic platné, možná by pomohla plynová maska, ale kdo by v ní chodil, že? Proto vezmeme prášky a budeme kýchat a smrkat méně. Abychom na potíže moc nemysleli, měli bychom se věnovat postní době, která přichází čtyřicet dní před Velikonocemi. První neděle postní, zvaná též Liščí, i druhá zvaná Pražná i třetí neděle, která má přiléhavé jméno Kýchavá, již proběhly. Dnes, když píšu úvodník, je čtvrtá postní neděle a má jméno Družebná. Pokud jste se vytratili někam na pivo nebo na vínko, použijte ji jako omluvu pro partnery či partnerky. Vždy se vlastně jdete podle staročeských zvyků družit. Zbývají už jen pátá Smrtná, název je podle tradice vynášení Smrtky nebo Morany a Květná postní neděle, která je předzvěstí Velikonoc, oslavuje návrat Krista několik dnů před jeho umučením. A následují Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek v roce. Letos Velikonoční pondělí připadlo na šestého dubna. Už se pomalu chlapci chystejte, zopakujte si návod, jak uplést pomlázku, dívky návod na barvení vajíček, děti si zopakují básničky a já budu mít ze všeho hlavu jak pátrací balon. Pomlázku umím, vajíčka zdobím roztavenými voskovkami a básničku musím vymyslet novou originální. Milované ženy, dívky a babičky si ty moje velikonoční schovávají a kontrolují, jestli náhodou nejsou stejné jako v letech předešlých. S touhle budu chodit letos: „Hody, hody, doprovody, poslechněte dívky krásné, doprovody, hody, hody, poslechněte moje hlody. S úsměvem na líčku svou pomlázkou omladím dcerku, matku, babičku…“ Víc neřeknu, chlapci by mi ji mohli čmajznout. Apríl! bs