Vodo voděnko, vodo kalná, bránit se ti snaha někdy marná, vodo voděnko choď jenom pomaloučku, zamokři les a nebo loučku, vyhni se stavením, vyhni se chalupám, nechoď po lidech a vodo voděnko neškoď nám…. To je trochu píseň, trochu modlitba, protože minule jsem opěvoval, že vody je málo a najednou jí bylo moc. O přívalovém dešti je psáno na jiném místě, mne jen potěšilo, že lidé v obci, když jde do tuhého, dokáží pomoci jeden druhému. Kéž by to nebylo jen ve stresových situacích, ale i v normálním životě. Hned by se na světě žilo lépe. Po téhle povodňové situaci se měl běžet naplánovaný tradiční běh na lyžích, rozhodovali jsme se zda jej raději nezrušit, nakonec jsme usoudili, že život jde ve vsi dál. Trochu jsem způsobil zmatek tím, že z čarodějnic na upoutávce do televize Fonka jsem prohlásil, že se běží šestnáctý ročník a od čtrnácti hodin. Chybka se vloudila do mého rozrušeného mozečku. Byl to správně sedmnáctý ročník a běžel se od třinácté hodiny. Tož se stalo, že televizáci přijeli natáčet pozdě. Těžko jsem jim vysvětloval, jak se mi to do hlavy vloudilo. Dorazil jsem své komentáře vzápětí, když jsem po ukončení popisoval závod a nevzpomněl jsem si na první etapu, která končí u Staročeské hospody. Jde to se mnou s kopce. Ono je to vlastně logické, protože do kopce mi to nejde vůbec. Došlo to tak daleko, že jsem si musel pořídit elektrokolo. Já to už do kopce neudýchám. Alespoň když přijedu do Rezervace, mají kamarádi prostor pro své nejapné poznámky, jestli jedu na šlapky nebo na švindl. To rčení mi připomnělo někdejší dohady Pod plechem, jestli nosit slipy nebo trenky. Já jsem se přiklonil ke slipům. Ovšem trenky jsou trenky. Vždyť je nosí Sparta, Timur i jeho parta. Někdo trenýrky nesnáší a raději je provokativně veřejně spálí. Přemýšlel jsem nad důvodem nenávisti k této části oblečení. Buď nesedí v rozkroku, nebo mají děravou kapsu nebo jsou červené nebo… Já se přiznám, stalo se mi na trempu, že jsem po kombinaci jídla, stresu a piva to jaksi nestihl. Trencle jsem na ohništi nespálil, kamarádi by mne asi našlehali kopřivami. Já je prostě v lese zahrabal. Ale každý jsme nějaký, že? Přichvátalo nám léto, májka padla a padnou na nás prázdniny a dovolené, hned přijdeme na jiné myšlenky. Nastane okurková sezona, v lesním divadle se poperou ženy s mužami a suma sumárum zase se usmíří a pojedou spolu na dovolenou. Přátelé hezké prázdniny a na dovolenou si neberte červené trenky. Špatné hoří.
bs

Ke stažení: Obecnický zpravodaj Červen 2018