Jarní povětří zavonělo podbrdským krajem, zrádné jarní povětří… Sluníčko vystrčí ty svoje teplé ručičky, aby tě pohladilo po hlavě, ale do stínu nedosáhne. A ve stínu se snaží zima polaskat se ještě jednou s naší tělem, jenže má ty svoje ručičky pěkně studené. Hazardérům a hazardérkám koukají při ohýbání holá záda, některým i zadek a večer najednou cítíme, že s námi klepe zimnice, z nosu se nám snaží dostat nudle a začínáme kýchat. Zrádné jarní povětří… To se nám stává, že z my chlapci podlehneme volání přírody a nedáme pozor na své zdraví. Zíráme na otužilá mladá děvčata a jejich svůdná tetování na místech probouzejících v našem těle testosteronové bouření. Začneme se také odhalovat, aby byla vidět naše svalnatá těla, procvičená zimním obdobím. A je zle. To zrádné jarní povětří… Co nevidět bude venku i nebezpečno, děvčata se nám rozdovádí, na kopcích ohně zahoří, čáry a kouzla je rozpálí a co bude s námi jarně chorými chlapy. Náznak bylo vidět na nedávném setkání divadla Skalka. Takový řev jste neslyšeli ani při zápasu obecnických fotbalistů. My jsme zprvu, tím myslím mužskou část souboru, ani nevěděli o co jde. Poté jsme z různých výkřiků a výbuchů smíchu pochopili, že děvčata vybírají hru pro příští sezonu. Letos pokud se povede, shlédnou diváci v poklidu Furianty, ale to, co je čeká příští rok, asi nepřežijí. A my, chudáci chlapci ochotníci, také ne. Vymyslely si, že se bude hrát Slunce, seno… Ani nevím, jestli trilogie pana Trošky je zpracována jako divadelní hra, a který z dílů uchopily naše herečky, to už vůbec ne. Jak jsme pochopili ženské role už si rozdělily. Posléze začaly vybírat i role mužské, a nejvíce probíraly scénu u jezu před mlýnem. No nazdar, to jsem zvědavý, jak daleko jejich úmysl dojde a co nás čeká. Teď si vzpomínám, že nás čekají letos v květnu volby do Evropského parlamentu a trochu mne vyděsilo, že kandiduje třicet devět stran. Také jsem se zarazil u některých jmen. Sládek, Cibulka, Rath a některých dalších starých známých. Nu, třeba budou kandidáti zastávat i nás a nejenom práva zvířat. Já bych chtěl, aby prosazovali i práva dětí. Proč by ony nemohly vyjadřovat svůj názor, jako náš dvouapůlletý Frantík, jinak slušný chlapeček. Když mu maminka vyčinila, když pro sebe vyslovil v rozčilení „ty vove“, sedl si ke stolu a pro sebe si mumlal: „To nevim ploč nesmim zikat, ty vove, když táta to ziká taky, a ještě ziká dopdeve, když mu kolo spadlo na hlavu.“ Ten se určitě v životě nedá, ten by klidně mohl kandidovat do Evropského parlamentu. Tak přátelé obecnických úvodníků, to je jeden rychlý, jak říká jedna moje nevlastní dcera, vařený z vody. A vy se těšte na teplé jaro, slunce, seno, rozumné potomky, já jedu hlídat Frantu a Tondu do Prahy. Budou mít sestřičku.
bs