Obecnický zpravodaj – Listopad 2022
Podzimní dny v Brdech přináší pro každého z nás spoustu vjemů a zážitků. Stačí se dívat kolem sebe a občas poslouchat, hlavně přírodu. Když vylezete večer kousek za vesnici k lesu a po okolí zrovna neprojíždí vášniví motorkáři, zuřivě dráždící své milované stroje, uslyšíte krásné zvuky brdského lesa. Od šumění stromů, které občas sténají, když se jeden druhého dotýká, žblunkání potůčku, pokud zrovna není vyschlý. Z dáli, když máte štěstí, na vás zařve jelen, jen si jej nesplete s bučením krav na louce pod Osečí. Ale i to bučení má svoje kouzlo. Křik vyrušeného ptáka po chvilce zmlkne a vy při troše štěstí zaslechnete houkání vlaku upalujícího v šeru krajem směrem na Bratkovice. Možná ten zvuk ve vás probudí touhu někam se rozjet a navštívit jiné vzdálené krajiny, ale pak se najednou trochu zvedne mlha, měsíc ozáří naši krásnou podbrdskou krajinu a touha se do ní vrátí posmutněle zpět. Melancholická nálada podzimních dnů přinese i jiné vjemy a zážitky. Někdo na kraji vesnice otevře okno a po louce se rozběhne hlas televizní moderátorky uvádějící večerní pořady kterési televizní stanice. Okolo se rozštěkají psi a krajinu projedou svět la auta s burácejícím motorem. A šup zpátky na zem. Hezká procházka podvečerní krajinou je u konce. Jdeme zpět do reality českého večera. Blíží se konec roku a s ním i jeho radosti a starosti, za chvilku advent, přijde zima, kdo nedoplnil topivo, musí ještě doplnit, někdo začne plést svetry a ponožky. Sakra, a co dárky pro bližní, hergot, a co povinné platby na příští rok. Jak jsem již podotkl, podzim přináší radosti i starosti s blížícím se koncem roku. Musím podzimní úvodník trochu rozveselit. Nedávno jeden známý volal domu manželce: „Miláčku, máš raději moře, nebo hory?“ Manželka radostně: „No to víš Pepo, že moře! Ty kupuješ někde dovolenou?“ „To ne, já vybírám sprej na záchod.“ Myslíte, že se tahle příhoda nestala? A tahle, co mi říkala jiná známá? Její kámoška dostala pěkné trojbarevné koťátko, milé a přítulné, ale bohužel její manžel je alergický na kočičí srst, a tak ho musí dát pryč. Prý kdyby ho někdo chtěl, jmenuje se Tonda, je mu 50 let, měří 175 cm a má prošedivělé vlasy. Přátelé, tak tomu věřte, mě už manželka také několikrát nabízela. bs