Zářijový slunečný poklid podbrdského dědího podzimu odpádil kamsi směrem k východu a přes brdské vršky se přihnal nerudný deštivý říjen. Některým z nás to přivádí skoro každý rok nostalgickou únavu a nechuť ke všemu. Kdysi to například u mne bývalo trochu jinak. V podzimních měsících jsem doháněl všechny pracovní dluhy, na které nebyl čas nebo se při budování rodného hnízda nestihly. V nynější době je hnízdo celkem dobudované a už pomalu začne chátrat, tak jak to život s postupujícím věkem zařídil. Chátrá všechno včetně nás.

Nedávno jsem při svém ne pravidelném cvičení musel vypadat hodně špatně, protože moje milá opatrující cvičitelka, mne shrbeného po nějakém cviku, pohladila po šedivých řídnoucích vlasech a chlácholivě prohlásila: „To nic, to bude zase dobrý“. Začal jsem se smát, protože jsem si vzpomněl na svůj již kdysi publikovaný vjerš: „Učte se pořádně držet chlapi, život vás tolik nenatrápí. Udržet nad hlavou činku, udržet manželku i milenku, udržet svou myšlenku, udržet mezi stehny plenku.“ Má pravdu dívka, vždycky se objeví něco a my můžeme říct: „Zas je to dobrý“. I kdyby to bylo jen to pivo. Tenhle týden bylo ve Staročeské dobré pivo i fór, který jsem se dozvěděl od dodavatele drsných vtipů Václava. Zašel jsem za ním k vedlejšímu stolu a hned se jal ten nový tlačit do mé sklerotické hlavičky. „Hele, víš jak naučíš slepici štěkat? No přeci když si ji vezmeš za manželku.“ Drsné, že děvčata, ale je to jen vtip. Hned jsem ho běžel vyprávět k našemu stolu. Co vám budu povídat, jako ten pan Vojta. Povídám jim: „Víte jak uděláte ze slepice psa?“ Koukali na mne trochu divně. Tak mi to došlo. „Jé, já chtěl říct, jestli víte, jak naučit slepici štěkat.“ Málem jsem už ten vtip nedokončil, řehtali se, že by hospodu zbourali. A potom taky. Samosebou jsem ten fór roznášel dále, u sousedů se také líbil a hned jsem se dozvěděl další slepičí. Jestli prý vím, proč slepice nemá prsa. Zakroutil jsem hlavou, že nevím. „Přeci protože kohout nemá ruce.“ No já vím, už dost vtipů nejapných, změňme téma. Školní docházka se nám vesele rozběhla do dalšího měsíce prvního pololetí. Ani nevím jestli ještě existují nějaké poznámkové sešitky či žákovky. Jistě by se nám mohlo stát, že ratolest donese nějakou vtipnou poznámku. Například jak jsem se dočetl: „Střílí brčkem kousky housky“. Nebo také: „Odmítá psát cokoliv do školního sešitu, který ani nemá“. Dobrá je také poznámka: „Váš syn neustále vyrušuje, prosím o nápravu, již nevím, co s ním mám dělat“. Na to prý matka napsala pod poznámku: „Já také ne, ale přeji mnoho úspěchů.“ Takže vážení rodičové, přeji též mnoho úspěchů ve vaší výchově. bs

Ke stažení obecnický zpravodaj říjen 2016