Prázdniny utekly, říkává se jako voda v potoce. Letos to nebyla zrovna pravdivá hláška, voda moc neutíkala, protože jí bylo málo, v Albrechtickém potoce netekla skoro žádná. Bohužel teď při psaní úvodníku nás straší hodně velké srážky, jaké jsme prý kdysi v roce dva tisíce dva zažili a nebylo to zrovna příjemné. Snad se předpovědi budou mýlit. Naše děti či vnoučátka nastoupily zpět do školních lavic a pustily se do studování. Některé z nich si ale zpočátku nemohly zvyknout na své školní povinnosti. Prozradím, že jeden z našich vnuků uprchl ze školy hned první den, s tím, že doma je to lepší. Ale ty další dny už si ve škole zvykl a neutíkal. Myslím, že kdysi to bývalo stejné. Jeden z kamarádů mi vyprávěl, že kvůli jeho absencím, jej táta vodil až do školní budovy a předal pěkně z ruky do ruky paní učitelce. Ale když táta odcházel, on už prchal ze šatny z druhé strany školní budovy. Nakonec ho přeci jenom táta srovnal a on zdárně základku dostudoval. Když už jsem u studia, na stará kolena jsem začal studovat vysokou školu…psí, tedy on to je jen kurs výchovy štěněte na internetu. Pořídili jsme si fenku, prý do důchodu, abychom se nenudili. Podle mě velmi nevhodná úvaha. Teď píšu úvodník jen proto, že naše štěně na chvíli usnulo. První týden stačila fenka zlikvidovat internet, probrala za počítačem kablíky a jeden se utrhl. Už jsem rozesílal kamarádům SMS zprávu, jestli jim také internet vypadl, ale poté jsem na závadu přišel. Vzápětí jsme se ženou prohledávali dvacet minut široké okolí naší zahrady, a fena nikde. Nešastný ženě povídám: „Tu nám asi někdo sebral“, ale při třetím prohlížení všech koutů v domě jsme ji našli spící za televizní skříňkou. Tak jsme si oddechli. Konečně máme v důchodu co dělat. Začal jsem školou ukončím úvodník také školou. To jste slyšeli, jak se paní učitelka ptala Pepíčka: „Pepíčku, kde leží Zanzibar?“ To nevím, ještě jsem malý, abych znal všechny bary.“ No já vím, ale o volbách jsem psát nechtěl. No a abych neurazil Pepíčky – přiběhl domu Bohoušek: „Mamí, mamí, upadl nám žebřík.“ „Tak to řekni tátovi!“ „Táta už to ví, visí na okapu“. Přátelé, hezký zbytek září a občas koukněte na okapy.
bs