Včera po ránu jsem se probudil do jiskřivého pokřikování a zpěvu jarních zpěváčků. Hezké písničky zpívali, takové zamilované. Jen se mi zdálo, jakoby je rušil podivný šum. Spíš se to podobalo hučení. Chvíli jsem poslouchal odkud se to ozývá, poté jsem vykoukl na zahradu. Jasně, jarní míza se tlačí na svět. Dere se do korun stromů, až se větvím kroutí větvičky. Někde jsem se dočetl, že v jarním období se odebírá míza z břízy, ale i od našich druhů javorů. Jak bývá zvykem v českých krajích, výsledkem skoro všech podobných činností bývá „chlast“. I z březové mízy se vyrábí kvas či víno. Tak abychom teď z jara nevídali, že milenci se pod břízou nelíbají, ale jsou oba zakouslí do kůry a sají a sají. Doporučuji ve zpravodaji článek o včelách, vyjádření odborníka Jirky Rouba o druhé míze postarších včelařů jsem se s chutí zasmál. Míza z jara necirkuluje jen ve stromech, ba i na nás chlapy chodí jarní míza. Pravda, nás většinou sají jen komáři nebo klíšata, ale my si musíme dát pozor, kde mízu nasáváme. Však když se vracíme nacucaní mízy domů, manželky či družky blednou. To jim mizí rychle míza z tváří. Pokud začínají rudnout, míza jim do tváří stoupá, pokračuje li výše do hlavy, nastává hrozivé nebezpečí. Poté máme mizivou naději na využití jarní mízy tím správným způsobem a míza nemíza, nejlepší je raději zmizet z očí.

Nevím jestli ta jarní míza u mne nezpůsobila potřebu zdokonalování svého těla. Snažím se te nějak častěji chodit cvičit do Oxygenu. Kamarádi moji snahu shazují posměšky, že stejně jenom sedím na baru nebo koukám po mladých cvičenkách. No to tedy . . . ehm . . . tak trochu mají pravdu, ale uvědomte si, že cvičíte například stahování břišního svalstva už v okamžiku, kdy na vás dívky upřou svoje vyvalená očka. To i kulatá záda se narovnají. On je to opravdu docela hezký pohled, když naběhnou do posilovny třeba celé třídy pěkných, jarně vyhlížejících děvčat. Trochu horší to bývá, kdy naběhnou zralá děvčata, shazující zralá „kilča“. No co, taky si občas poskočí, že chlapci? Teď si uvědomuji, že vlastně nepíšu nic pro ženy. Děvčata, jeden jarní vjerš pro vás: Takhle z jara. Když kvete zlatý déš a ty máš jarní nároky, potichu říkám, nešť a beru tě za boky. Za boky, za předky, za všechna místa vnadná. Beru tě se všemi důsledky, za zadky, za vrchy, za dna. To já ne, to ta míza.    bs

Stáhnout zpravodaj – březen 2012