V březnovém ránu při vstávání otevírám opatrně oko a přes žaluzie se prodírá sluneční paprsek. Pootevřeným oknem je slyšet hlasitý ryk. Není to ani sekačka ani cirkulárka, takhle umí halekat po ránu jen hejno hašteřících se ptáků. Opatrně jsem koukl mezi žaluziemi. No jo, zapomněli jsme uklidit krmítko, zvonkové, sýkorky a jiní opeřenci se pasují u zbytků krmení. Otevřel jsem okno a celé hejno se ztratilo v dálce. Ale přeci jen slyším odněkud podivné tlučení. Přes stromy jsem  zahlédl mladého stavitele, jak s ním cvičí po staveništi takzvaná žába, stroj na pěchování, například hlíny. Tak už mu to začalo, stavební sezóna se rozjíždí.

Hned jsem si vzpomněl na svoje začátky v Obecnici. Na tu hroznou jámu plnou vody, na kamení, které jsem měl mockrát v ruce a jak jsem za něj byl i vděčný. Vždyť tenhle levný stavební materiál jsem vlastně sehnal v hospodě. Fakt. Zkušené dívky z jézédé měly za úkol sbírat po polích kamení a právě v hospodě jsem se s nimi spřátelil a poté domluvil, že kamení budou skládat u naší parcely. Ani si nepamatuji, jestli jsem se jim tenkrát nějak odvděčil. Stejně mě kdosi kdysi pomlouval, že jsem stavěl jenom v hospodě. Občas jsem se zasekl, ale řekněme po pravdě, barák se sám nepostavil, že? To bylo příhod, však jsem ze zážitků čerpal i pro svoji tvorbu. Třeba něžný vjerš o míchačce:

Otevírá hladovou hubu malý Otesánek. Tu máš papej písek, vápna pět fanek, taky trochu cementu. Ani nemáš zdání, jak se těžce shání. Zapij trochu vodou, asi půl kyblíku a pořádně to rozmělni, můj malej diblíku. Te to plivni do kolečka, jemně ať to necáká.. Slyšíš strejdu zedníka? Maltu, maltu, huláká.

Jo, to byly časy. Ale novodobí stavebníci asi nepochopí, o čem to vjeršuji. Dokonce existuje jedna moje píseň přímo stavebnická. Tak snad pro povzbuzení  mladých stavebníků kousek:

Chlap má mít syna zasadit strom, vystavět barák velký jak hrom. Synek a stromy to těžké není, horší je sehnat jedno povolení. Kdyby jen jedno, třeba jich tisíce, projel jsem gumy, prošlapal střevíce.

A refrén byl opravdu stavební:

Lopaty, kolečka, krumpáče, závaží, pravítka, fartáče, sekery, pilky, kladiva, Jednoty, banky, Staviva. Dodáky, směnky a faktury, boule, šrámy a fraktury, soboty, neděle, svátky, odměny, všimné, úplatky. Beton, malta,štuk,býval jsem zdravý kluk.

Druhou vynechám a třetí je skutečně optimistická:

Kdopak to skučí, kdopak to heká, co se to kolem plíží za člověka. Tři prsty nemá, ohnutá záda, trošičku kulhá, tik neovládá… Zkřivená ústa, montérky nosí, zděšeně kouká drmolí cosi…

Tak to je takové jarní povzbuzení pro mladé stavitele. Vy staří budovatelé můžete vzpomínat na mladé časy a můžete opravovat, co padá. Včera jsem zaslechl vtip, jak řemeslník povídá: Tak pane domácí, máte to hotové.  No to moc děkuji, a kdy to přijdete opravit?

Přátelé stavte opatrně, přichází jaro, sluníčko, meze. Což je velmi nebezpečné a někdy se to nedá ani opravit.   bs

Stáhnout zpravodaj – březen 2014