Letošním časem velikonočním se zdálo, že snad díky souběhu dat vládne aprílová nálada. Na zahradě jsme s vnukem stavěli sněhuláka. Byla u toho i legrace, ale nemohli jsme najít na zahradě žádný starý hrnec na sněhulákovu hlavu. Pak jsem na terase objevil záchodový zvon. Nevím, kde se tam vzal a k čemu jsem jej na terase používal, avšak sněhulákovi slušel. Na oslavu velikonočního svátku jsme ještě v hromadě sněhu před domem vyhrabali lopatkou tunely, čímž jsem našemu Mikuláškovi prakticky vysvětloval, co je to tunelování a jak se v Čechách dělá. Protože je učenlivý, věřím, že na rozdíl od našich politiků, zůstane u tunelů dlabaných ve sněhové hromadě.

Každé ráno bývá v pomalu ustupujícím zimním období naše třešeň obsypána hejnem drobných ptáčků, zvonků, sýkorek i pěnkavy jsem tam viděl. Někdy se mezi ně nacpe kosák a občas v krmítku sedí i hrdlička. Každé ráno jim v zimě sypeme slunečnicová semínka, přestali se bát a už ani z třešně neodlétají. Prvního dubna vykouknu z okna a nikde nikdo. Ani peříčko. Že by apríl? Říkám to manželce a ta se šla hned podívat. Najednou slyším jak říká: „Tak se poj na ten apríl podívat.“ Koukám, div mi oči z důlků vylézají, až jsem si najednou všiml, že v koruně třešně úplně na vrchu je k větvi přilepená naše kočka. Mrška jedna dravčí. Ještě, že ti ptáci jsou chytřejší. Sedí na vedlejší vrbě a čekají, až naše přes zimu překrmená Míca ze stromu spadne, nebo že ji čekání omrzí a odejde. Hlavně, že čekání neomrzelo obecnické ani osečské kluky a přišli s pomlázkou. Po velikonoční obchůzce to bude u nás na Podbrdsku vypadat jako na Azurovém pobřeží. Samá mladá a krásná. Protože šlehání pomlázkou prý zmlazuje. No, v letošním počasí prý tak trochu zmrazovalo, jak některé venku pobíhající dívky zjistily. Zmlazování na zmrzlých zadečcích trochu bolí. Nevadí, holky budou mladé a veselé jako aprílové příhody. Nedávno jsem psal o kočičích šoupačkách. Jak jsem se dozvěděl, existují pro kočky i dveřní klapačky. To vám takhle ráno vstane paní domu v Oseči a jde nakrmit své domácí kočičí mazlíčky. Nakloní se k pelíšku a div sebou o zem leknutím neřachne. Z pelechu na ni vyskočí ohromný cizí vyděšený kocour a proletí ven klapačkou ve dveřích. Paní domácí hledá svoje kočky domácí, až zaslechla z venku žalostné mňoukání. Ten syčák kocouří ty chudáčky zvyklé na teplo domova vyhnal do mrazu. Co dodat, klapačky už jsou zavřené. Možná zavřou pro apríl i známého Rudu z Ostravy. Volal do Parlamentu, kde to zvedla nějaká paní. Vysvětloval jí, že už je dlouho nezaměstnaný a doslechl se, že v parlamentu je volné místo poslance. Chvíli bylo ticho a pak se ozvalo: „Vy jste debil?“ Na to Ruda reagoval: „Ne, a to je podmínka?“. Prásk a telefon byl hluchý. Přátelé, nastává jaro, radujte se z rašícího života a nevolejte do parlamentu. Mohli byste se dozvědět, že jste… to… omezení.   bs

Stáhnout zpravodaj – duben 2014