Zpravodaj únor 2012
Tak jsem včera zaslechl hulákat první letošní kosáky. Už začínají pokřikovat ty svoje zimní historky po obecnických a osečských zahradách. Když člověk zapojí trochu fantazie, určitě těm klukům se žlutým zobákem porozumí. Nadávají. Na všechno, skoro jako my. Že je hrozná zima, že je hrozný mráz, že není zima, že prší, a zase že mrzne a pivo že je drahé a pohonné hmoty, a naši vrchní politici že jsou… Nojo, já vím, fantazie. Vždyť nemají kosáci televizi ani rádio. Jak by mohli tohle všechno vědět. Pro mne je záhadou, že neletí někam do teplých krajů, prohřát si křidélka. Možná už si na to globální ochlazení zvykli a v jižních krajích by jim bylo horko. Nebo mají rádi změny. Chvíli mráz, chvilku sníh, chviličku sluníčko, trošičku ledu, trošku vody, větru maličko, všeho jen po málu, našeho globálu… Také bych vyrazil v té naší praštěné zimě někam, kde je klid a klimaticky ustáleno. Vzpomenu si však na kamaráda, který své ženě k nejmenovanému výročí koupil zájezd kamsi na africký kontinent. Ovšem zapomněl si přečíst pozorně propozice, a když měli být v jedenáct večer na letišti, probudil je po třetím úporném zvonění telefon v posteli. Ale měli štěstí, letadlo meškalo, a tak měli hodinu na to dostat se z Příbrami na Ruzyni. Odměněná manželka házela věci do kufru, kamarád letěl pro auto, šílená jízda po dálnici a cestou shánění někoho, kdo odveze auto z letiště domů. Podařilo se. V půlnoci stáli před letištní halou, parkovací firma připravena, ale chybička se vloudila. V kufru krom zavazadel byl vyvrhnutý kanec připravený na zmražení. Zaměstnanec se udiveně zeptal co sním má udělat. „Tak si ho sežerte“. Byli solidní sežrali ho a prý jim chutnal. Kamarády si ovšem vychutnali na letišti celníci, když se jich s vážnou tváří ptali, že ten zájezd byl asi pěkně drahý, a že neví jestli je pustí k odbavení. Návštěva afrického kontinentu prý nakonec dopadla dobře. Já určitě ale nikam do teplých krajů nejedu. Ono stačí když vám někdo při masopustním veselí sdělí: „Klucí zejtra ve tři Na Hlinovce“. Tam se totiž hrává v neděli bendyhokej. Člověku sdělení zůstane v hlavě a v neděli ve tři stojí u Hlinovky s hokejkou a zírá na tu rozmrzlou louži. Z vrbiček na vás něco křičí drzý kosák. Fantazie. „No, jen se směj ty uřvanej úkosáku…“. bs