Nový rok otevřel svou náruč, jako by nás chtěl radostně obejmout. Jen mám obavu, aby nás ve svém náručí trochu nepomačkal. Ještě vlastně nevíme, co si pro nás připravil za překvapení. Nevím jak vy, ale já si každý rok dávám několik předsevzetí, která většinou neplním. Proto jsem se rozhodl, dát si nějaké úkoly rozumné, které by se daly splnit. Když už jsem u objímání, dám si za první splnitelné předsevzetí, že nebudu dívky mladé, ani ty zkušené líbat, budu je jen objímat. Vlastně to dělám celý život, možná proto jsem nechytil covid. Předem se omlouvám těm, které si nerady nechávají narušovat svůj intimní prostor či auru. Můžeme předejít nedorozumění, když vy dívky a zkušené ženy, před sebe natáhnete svou krásnou ručku k něžnému políbení. Líbat vám ji sice nebudu, protože se má dle bontónu polibek jen naznačit. A jak se říká v jedné cimrmanovské hře: „My nemůžeme ani naznačovat“. I když při objímání dívek vstoupím do jejich energetického obalu, stejně věřím, že ode mě chytí jen dobrou energii. Myslím si, že první předsevzetí je splnitelné. Druhé letošní předsevzetí bude také splnitelné. Kruté vichry i závěje sněhu nám úplně zdevastovaly skleník, takže jej musím opravit. Už jsem objednal nový plast na jeho opravu. Te mě napadlo, proč se tomu říká skleník, když je to vlastně „plastník“, že? Ke třetímu předsevzetí do nastávajícího roku nabádám i ostatní chlapy. Budeme se chovat k ženám mile, nebudeme jim říkat věci, které nechtějí slyšet. Příklad ze života. Nejmenovaného manžela se ptá manželka, když si před zrcadlem zkouší své nové šaty: „Nemám v tom, Járo, velký zadek?“ Manžel zahleděn do knihy: „Ale miláčku, vždy ty přece máš velký zadek.“ Nebo když se hodně mladý chlapec před odchodem na plovárnu ptal maminky: „Mami, jak se tam budeme převlíkat do plavek?“ „No zakryjeme se osuškou, Jakoubku.“ „Mami ty se raději převleč doma, tak velkou osušku nemáme.“ Přátelé, pojďte si dát ještě jedno společné předsevzetí, že se budeme mít trochu rádi, budeme se tolerovat a chovat se k sobě slušně. Třeba to dokážeme splnit. bs