Horký vzduch se žene po stráních Toku dolu do údolí a vysušuje vše, čeho se dotýká. Proběhl i obcí, která se teplem jenom tetelí. Tropy se vrátily do Brd. Tedy ani nevím, jestli tu někdy vlastně byly, ale situace je to pro nás, chladnokrevné podbrdské živočichy, přímo prekérní. Však se také směrem do rezervace, kde se třpytí hladina našeho místního móře, plouží pomalým krokem usoužené postavy shrbených rodičů. Jenom na děti jakoby to vedro nepůsobilo, pobíhají okolo svých rodičů či prarodičů jako planetky okolo sluníčka v radostném očekávání chladivé koupele a nějaké dobré zmrzliny. Už asi cítí blížící se prázdniny.

Dneska ráno pronikl ten horký tropický závan i k nám domů. Hlavu jsem měl jako staženou ve svěráku, šumělo mi v uších. Mívám to občas při prudkých změnách teplot nebo tlaků. A to bývá celý den veselo. Nejprve nebyla k nalezení peněženka se všemi doklady. Když jsme třikrát prolezli celý barák i na místech, kde by peněženka nikdy být nemohla, poradila mi manželka, že si musím vzpomenout, co jsem dělal a kudy jsem chodil, když jsem ji měl naposledy. To nešlo s takovou hlavou. Už jsme odcházeli do práce s tím, že řídit auto bez papírů nebudu, když fouklo trochu ochlazeného vzduchu od sousedovic jezírka. Troubo, pod sedačkou v autě! Opravdu jsem ji tam včera schoval, abych ji nemusel na jedné akci tahat v kapse u košile. Pohled mé ženy se nedá popsat. Ovšem den ovlivněný tropickým horkem pokračoval. V práci jsem zjistil, že v tom blázinci jsem doma zapomněl telefon a brýle. Pro mne ohromně důležité věci. Ráno jsem měl vyřídit spoustu telefonátů a bez brýlí mi je nanic i půjčený mobil. Stálo mě to jednu cestu zpět do Obecnice. Při zavírání dveří u kufru auta jsem si ji natřel, až se mi v hlavě rozsvítilo. Dneska končím. To jsem si ovšem jenom myslel. Doma i bez brýlí jsem zahlédl na botníku venku na terase podivné barevné válečky. I vzal jsem záhadný váleček do ruky. „Já tě ty mrcho asi zabiju!“ Naše kočka Míca. Jen mi je záhadou, že dokáže trousit takové úhledné válečky a proč zrovna na botník. Nevysvětlila mi to. Důležité je, že se za brdskými tropy žene pěkná buřina. Ta určitě ochladí vzduch i v obci a já se stanu normálním podbrdským chladnokrevným živočichem. Tím pádem budu muset navštívit naši rezervaci v CHKOO (pro neznalé Chráněná krajinná oblast Obecnice) a použít i vnitřní chlazení. Te mě napadá, jestli nám někdo nevyfoukl naše „knof-hof“ a teď bude v Brdech budovat podobnou záležitost. No ale pravdou je, že my u nás chráníme hlavně lidské živočichy. Přátelé, nastává čas dovolených a prázdnin, dodržujte prosím pitný režim, pohybový režim, milostný režim, prostě všechny potřebné režimy, a dočkáte se ve zdraví brdské žimy…    bs

Stáhnout zpravodaj – červen 2012