Ten adventní čas probouzí se v nás. Když zavolá naše máma milá, že adventní kalendář pro nás vytvořila, každý den ráno utíkáme, jaké překvapení v něm máme. Bude to z čokoláda malá nebo tam máma něco jiného dala? Jak okénka ubývají, hezké sny se nocí zdají, a když koledy kolem vánek nese, tím víc na Ježíška těšíme se. To jsem si tak dětsky zavjeršoval, zahlédl jsem adventní kalendáře u našich vnoučat a docela jsem koukal jak jsou některé mámy vynalézavé při výrobě takových kalendářů. Ale ty koupené jsou také hezké. Nám dospělým už cosi o blížícím se adventu ukazuje Svatý Martin, který by měl přivést s sebou bílou peřinu a zakrýt s ní nejenom dvůr. Někdy se prostě nepovede. Ale stejně už po Martinovi bychom měli trochu zklidnit své dušičky a konzumně se nezbláznit. Advent a čas vánoční by měl stejně být o té dobré lidské dušičce. Vždy i začátek adventu u nás ve vsi je toho důkazem, na zahájení přišla spousta obecnických i osečských, věřících i nevěřících. Když mluvím o nevěřících, nedávno jsem zaběhl na skok do obchodu k Romaně a povyprávěl jim některé z příhod okolo mikulášských pochůzek. Oni ty příhody neznali, ani mi možná nevěřili. Asi už jiná generace, která nezažila krásné mužské anděly s nabarvenými zlatými vlasy, kteří si je druhý den museli nechat ostříhat, neslyšeli ani o čertovi, který zastavil autobus vidlemi. A což teprve vyprávění o známém čertovi, který když si sundal brýle, nasadil paruku s rohy, na záda hodil pytel s našitými punčocháči s bačkorkami, tak ani nemusel dělat „blebleble“. Pohled na něj byl tak úžasný, že dodnes je po vsi je populární výrok jednoho z dětí, křečovitě se držící mámě za nohy: „Maminko, ten kdyby kousnul, vid?“ O tom samém kolovala fáma, že ráno přiběhl ze sklepa vyděšený synek za mamkou, oči navrch hlavy: „Maminko, maminko, na uhlí leží chcíplej čert!“ Přátele toto tvrzení musím vyvrátit. Byl to výmysl dobrých kamarádů, kteří hned druhý den po obchůzce to takto škodolibě rozhlásili v obchodě. A pak už to jde vlastní cestou. Já, coby druhý čert, jsem s dotyčným kamarádem, došel domu. Byl uložen v pokoji do spacáku. Holt dobří kamarádi se najdou všude. Veselé to byly časy mikulášské, oni jsou asi i nyní, ale současné příhody zatím neznám. Pomalu se blížíme ke Štědrému dnu, nebo chcete-li ke Štědrému večeru, kdy se sejde rodina, příbuzní, přátelé a každý z nás druhým něco malého daruje. Darujte si do dalšího života navzájem víc lásky, tolerance, laskavosti, shovívavosti. A potom snad bude u nás doma i ve světě lépe. bs

Ke stažení: Obecnický zpravodaj 12 2017