Obecnický zpravodaj – Září 2019
Tak prázdniny už nám skončily. Utíkaly nám jako voda v obecnickém potoce, chvátaly jako chlapci na pivo do Staročeské, běžely jako uličníci od vosího hnízda. Stejně mi nikdo nevysvětlí, proč čas prázdninový je tak zrychlený, zatímco čas školní se vleče. Koukal jsem, že děti do školy také moc nechvátaly, snad jenom ti, co jdou do první třídy. Jenomže ti ještě neví, že budou muset od tohoto dne ještě dalších devět let mučit svou hlavu a vstřebávat vědomosti. Některé z nich po škole nikdy nepoužijí a některé jim naopak budou chybět. Také do školek se prvně vypravují naše milé ratolesti či vnoučátka. I u nás nastalo období radování a řevu. Když vnuk Melichar měl jít prvně do školky s vnučkou Malvínou, rozhodl se, že on jde rovnou do školy s Mikulášem, protože on s holkama nebude chodit. Nakonec se podvolil, ale říkala dcera, že má každý den očistec, nejdříve jí nemůžou učitelky urvat od nohy Meldu a posléze se přidá k bráchovi solidárně i Málka, která už chodí do školky třetím rokem. Už si nevzpomínám, jak to bylo s jejich maminkou, ale určitě jsme si s láskou v duchu i nahlas říkali: „Však oni vám to děti jednou vrátí“. Když už jsem u vnoučat, ten náš pražský Fanda, kterému se evidentně do školky nechtělo, prohlásil: „Já nesci do skouky, plotože paní učitelka … je … je …je, puotoze je spinavá a smuaduavá.“ No nakonec šel, trochu s pláčem, ale už se srovnal, paní učitelka byla čistá a voňavá. Jen mám obavu, aby za chvíli neplakala paní učitelka. Tonda ten chodí do školky rád, je to vidět i na jeho prohlášení, když mu maminka hubovala“ „Toníku, bašti, aby o tobě babička neříkala, že jsi hubenej…! „Ale já baštím celej život, jenomže jak cvičíme ve školce, tak já zhubínám!“ Také bych chtěl zhubínat, hlavně na břiše. Cvičím jak mourovatý, jenže po cvičení jsou potřeba tekutiny. A ty právě vyplňují v břiše místo a ono se „vypouluje“. Te mně na mysl přišla sloka jedné mojí písničky, která se jmenuje Břicho: „Zpíváme si píseň o břichu, umíme se sobě smát, někdy nahlas, někdy potichu, to, když máme třeba hlad, když se jdeme vyčurat a nevidíme na svoji pýchu…“ Tak hodně trpělivosti se školkou, se školou a s břichem ☺. bs