Prázdniny odkráčely rozvážným líným krokem kamsi do neznáma, jako by se jim ani nechtělo. Není se co divit, v jejich období se běh života trochu zklidní a my začneme dbát o svoje duše i těla. Navštěvujeme hrady a zámky, něco se dozvídáme z historie, plaveme, jezdíme na kole, k moři, naše těla sílí. No někdy…číst více »

V prázdninovém čase jsem se chtěl rozepsat o svých prázdninových pádech. Na kolech v Třeboni jsem si napsal docela solidní úvodník, ovšem doma jsem ho zdárně v počítači totálně vymazal. Snad jsem si vzpomněl, jak kamarád na kole nešastně upadl a v rozrušení jsem kliknul jinam. Tím pádem začínám znova. Prvním pádem „kdo, co“. Kdo?,…číst více »

Koukám z okna nad špičky stromů, tak někde za nimi v nedohlednu je Klobouček a dál za ním Tok a dál za ním Houpák a dál za ním…, to už si nepamatuji. Nad špičkami borovic, smrků a modřínů se prohánějí mraky. Každou chvíli mění svůj tvar. Jestlipak si pamatují, jak vypadaly před pár minutami, před…číst více »

Nad brdským pohořím se náhle objevilo krásné světlo vycházející z bělostných mraků. Připadalo mi jako paprsky, které směřují z mraků na malbách příbramské Svaté Hory, ze kterých vždy vystoupí Svatohorská Panna Marie a svou silou zachraňuje dobré lidi v neštěstí. Tady nad Brdy paprsky vypadaly jako stříbrná ledová skluzavka a já už jsem si představoval,…číst více »

Přátelé moji milí, tak vám na mě nějak padl duben. Že to nejde, aby na někoho padl měsíc? Když to rozebereme, měsíční prach ten prý se na nás občas snáší, tedy nejsem si tím úplně jistý, ale hledat informaci stejně nebudu, protože na mě nepadl prach z Měsíce na nebi, ale měsíc duben. Přišlo to…číst více »

Jaro se pomalu dere ke své vládě, i když zima se brání zuby nehty. Vysílá přes brdské vrchy chladný a studený vítr a občas jej opepří sněhovými vločkami či ledovým deštěm. Možná se vám to tak nezdá, ale zkuste vyběhnout ven lehce oblečeni a hned vás zima uchvátí do svých drápů. Nemusí vás těmi drápy…číst více »

Únor bílý, lidé pílí, únor zelený lidé nelení, běží se těšiti, při masopustu hřešiti… už se nám to blíží, Fabián z hor shlíží, jak skřítkové a lesní víly pilně tuží svoje síly, pohádkové bytosti užijí si sytosti, naperou se jitrnicí, mastnota pokape s lící, někdo bude státi plačky, nezbylo na něj prdelačky… Jak píšu, už…číst více »

Hele, zima volá tě, sklouzneme se na blátě, bláto tolik nestudí, jenom mámu popudí a trest přijde zakrátko, po zadečku plácne prasátko. Jen jsem nevěděl, jak začít svůj úvodník, a to mne napadají občas, jak se říká, blbosti. Stejně nežli rozvinu nějakou blbost, pardon, chtěl jsem říci myšlenku, venku je úplně jiné počasí a sklouznutí…číst více »

Rozsvícený strom na návsi naladí většinu z nás předvánoční náladou, někteří si v duchu začnou slibovat, jak zklidní ten šílený běh naší doby, jak se nad sebou a svým životem zamyslí. Druzí se vyděsí, že nemají ještě nakoupené dárky pro své bližní a někdo si třeba ani nevšimne, že nějaký strom na návsi svítí. Že…číst více »

Tak sedím před počítačem, už delší chvíli koukám takzvaně do blba a myšlenka se nedostavuje. Ještě že monitor není zrcadlem, abych se v něm i odrážel. Občas můj pohled padne přes okno ven. Prší a prší, náladu a myšlenky mi to zrovna nepřidává. Podzim už je takový. Já tomu říkám, že je „na nebo“. To…číst více »